Maporomoko ya Mwezi: Mwezi ni tupu na umejengwa na ustaarabu wa hali ya juu

27. 09. 2023
Mkutano wa 6 wa kimataifa wa siasa za nje, historia na kiroho

Moonfall (2022) Doménou režiséra Rolanda Emmericha jsou od počátku scifi filmy mnohdy s katastrofickým nádechem. Většina jeho filmů má podle diváků průměrné hodnocení. Jsou tu jistě čestné výjimky: Hvězdná brána, Siku ya Uhuru, Patriot. Mnohé z jeho příběhů spojuje toucha zkoumat kontroverzní témata. Patří jsem též film Maporomoko ya mwezi, který má i pro mne velmi tuctový příběh, laciné dialogy a téměř nudný děj. Film vychází z teorie, že mwezi je dutý. Autor se v něm snaží poukázat na některá fakta, která již dnes o Měsíci víme a neumíme u nich objasnit, jak se takové náhody mohou dít: 

  1. Vědci dodnes vedou spory o původu Měsíce. Je několik možností:
    1. Teorie odštěpení od Země;
    2. Teorie zachycení komety;
    3. Teorie umělého zavlečení přírodního tělesa;
    4. Teorie umělého zavlečení vytvořeného tělesa;
  2. Měsíc má průměr 3475 km, přičemž Měsíc se pravidelně vzdaluje a přibližuje k Zemi ve vzdálenosti od 356355 km do 406725 km. Tyto hodnoty jsou naprosto unikátní (viz dále). Žádný jiný měsíc v naší Sluneční soustavě nemá podobné vlastnosti, jako ten náš.
  3. Každý rok dojde ke dvěma až pěti zatmění Slunce Měsícem, které jsou pozorovatelné z povrchu Země, pro jedno určité místo k tomu však dochází průměrně jen jednou za 360 let. Zatmění trvá jen několik minut.
  4. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až třikrát do roka. Jde o běžněji pozorovatelný jev než zatmění Slunce, kdy dochází k zastínění části zemského povrchu Měsícem.
  5. Měsíc je v takzvané synchronní (vázané) rotaci se Zemí, takže doba rotace menšího tělesa (Měsíce) kolem osy je právě rovna době jeho oběhu kolem centrálního tělesa (Země). Měsíc oběhne Zemi za 27,3 dnů. Stabilizuje náklon Země vůči rovině oběhu proti Slunci. Bez toho by se Země potácela jako opilec. Země bez Měsíce by byla v mnohem nehostinnou planetou proti tomu, jak ji známe dnes.
  6. Měsíc je díky svému postavení vůči Zemi zodpovědný za příliv a odliv, což pomáhá některým formám života. Stejně tak jeho působení  ovlivňuje biologické hodiny (např. menstruační cyklus) mnoha živých forem na Zemi. Jeho světlo funguje pro hmyz a zvířata jako navigační maják.
  7. Během údajné mise Apollo 12 narazil odhozený Lunární Modul do povrchu Měsíce. Ten pak ještě několik hodin rezonoval jako zvon. Tento pokus byl následně ještě jednou zopakován se stejným výsledkem.
  8. Nejhlubší kráter má jen 13 km a nejvyšší hora jen 5 km. Uvádí se, že pod tenkou skalnatou vrstvou se nachází kompaktní sférické jádro o jehož povaze toho zatím mnoho nevíme. Vedou se proto úvahy o tom, zda je Měsíc dutý.
  9. Vědci vedou spory o to, zda má Měsíc v dlouhodobém horizontu tendenci se od Země vzdalovat a nebo se naopak k ní přiblížit. Někteří badatelé proto spekulují, že obsahuje mimozemskou technologii, která pravidelně provádí korekci oběžné dráhy Měsíce a hlídá jeho vázanou rotaci.
  10. Pokud by Měsíc byl umělou družicí vytvořenou nám neznámou supercivilizací, musel by nejspíše mít i nějaký zdroj energie pro vlastní pohon. Dysonova sféra je superkonstrukce, která umožňuje využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda uvězněná v jejím jádru.
  11. Některé dosud existující domorodé kmeny si předávají v lidové slovesnosti příběhy o tom, že Země neměla Měsíc, a že současný Měsíc je umělé těleso. Naopak, že bylo období, kdy Země měla více než jeden měsíc.
  12. Měsíc je zodpovědný za pravidelný příliv a odliv světových oceánů a nadzvedává  litosférické desky. Pro mnoho živočichů slouží jako orientační bod a má vliv na reprodukční cykly (včetně člověka). Bez jeho působení by na Zemi vládl naprostý chaos.
V roce 2015 oznámili vědci objev hvězdy s katalogovým označením KIC 8462852. Nachází se ve vzdálenosti 1480 světelných let od Země; na pozemské obloze je mezi souhvězdími Labutě a Lyry. Pozornost vědců poprvé vzbudila roku 2009, kdy údaje z kosmického teleskopu Kepler naznačily, že by kolem ní mohly obíhat planety podobné Zemi. Dalším zkoumáním se ukázalo, že světlu hvězdy brání něco, co by se dalo přirovnat k Dysonově sféře. To by ovšem znamenalo, že danou hvězdu ovládá supercivilizace.

Roland Emmerich ve filmu Maporomoko ya mwezi kombinuje výše uvedený výčet faktů a záhad do tuctového filmu. Pro milovníka sci-fi může být film naprosto nezáživný. Pro milovníka záhad a tajmena je to ale pomalu svatý grál! Osobně doporučuji přeskočit melodramatická klišé a soustředit se právě na ony úvahy o původu a podstatě Měsíce. Ty dle mého názoru samotný film jednoznačně přesahují.

Ustaarabu wa mgeni karibu na nyota ya Tabby?

Makala sawa